Komunikace se zvířaty probíhá za pomocí telepatie a intuice. Zvířata jsou v těchto domenách mistři a dobře vědí, že i my máme tuto schopnost ve vínku; proto nejsou nijak překvapeni, když se s nimi spojíme se žádostí o rozhovor. Oni takto komunikují denně mezi sebou, s přírodou celkově a komunikují tak i s námi lidmi, aniž bychom si to my vůbec uvědomili. Uvedu příklad: Vykonáváte nějakou stereotypní aktivitu, která nemá s Vaším mazlíčkem nic společného a najednou si vzpomenete, že už jste dlouho nedali Punťovi pamlsek a nebo že Micka už aspoň 2 dny neměla paštiku. Je to tak, byli to oni. Váš společník si dovolil zaslat zprávu do Vaší hlavy o tom, že ho honí mlsná a Vy jste ji ve chvíli, kdy Váš mozek nebyl přeplněný jinými informacemi konečne přijali a otevřeli a snad i k radosti Vašeho miláčka jeho přání vyplnili. Funguje to i druhým směrem: Chystáte se na velkou procházku a Váš pes se najednou stáhne z druhého konce zahrady k domovním dveřím, kde začne netrpělivě pofňukávat. On mě snad slyšel nebo co!? Říkáte si. Ano, slyšel! Ale spíše nežli ušima, tak srdcem. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že většina zvířat je ráda, když je kontaktujeme. Někteří vyloženě čekají na to, až je někdo vyslechne, další jsou zvědaví a otevření diskusi, nebo je zkrátka těší, že se lidé zajímají o to, jak se mají, co cítí, nebo jestli je něco nebolí. Ti rezervovanější roztají, když se dozvědí, že nás posílá jejich páníček. Může se ale stát i to, že sdělí jen striktní minimum a nebo komunikaci odmítnou úplně. Opět připojuji příklad: Byla jsem požádána o komunikaci jednou starostlivou opatrovatelkou staršího pejska. Dostala jsem fotku a jméno a šla jsem komunikovat. Psík vypadal docela přátelsky, ale místo očekávaného radostného spojení mi poslal zprávu, že se mnou komunikovat nebude! Když jsem se odhodlala zeptat proč, řekl mi, že dokud nebude o komunikaci vědět jeho paníček - muž, že se mnou prostě mluvit nebude. S nesmlouvavou odpovědí jsem se vrátila k paničce, která mi řekla, že pejska do rodiny přivedl její manžel, že ho měl již předtím než se seznámili, a že je pejsek blíže spíš k němu a že jeho pán o komunikaci opravdu neví. Celou situaci ještě tentýž den vysvětlila svému manželovi, který souhasil a sám pejskovi řekl, že je vše v pořádku a může se mnou mluvit. Druhý den jsem opět zkusila komunikovat, psík na mě již spokojeně čekal a zodpověděl všechny otázky, které nám poté i pomohly na cestě k ulevení jeho zdravotním problémům.
Kontakty
Pokud máte nějaké otázky, nebo Vás zajímají další témata týkající se mojí aktivity, či si chcete objednat komunikaci, neváhejte mě kontaktovat:
